B. Věcná část     Charakteristika zájmového území

Obec Držková je součástí okresu Zlín, ORP Zlín ve Zlínském kraji. Leží cca 14 km severovýchodně od města Zlín, cca 16 km západně od města Vsetín, cca 12 km jihovýchodně od města Bystřice pod Hostýnem a 12 km severně od města Vizovice a 8 km severně od obce Slušovice. Na jihu sousedí s obcí Kašava, a rovněž s osadami Vlčková a Podkopná Lhota. Leží v průměrné nadmořské výšce 378 m n.m. Katastrální území obce Držková má výměru 20,88 km². V obci Držková žije 366 obyvatel. Držková je situována v západní části Hostýnsko-vsetínské pahorkatiny, která je významnou zdrojnicí povodňových vod, jak ve svých tocích (zejména Dřevnice) tak povrchových. Severní části katastru obce zasahuje do Přírodního Parku Hostýnské vrchy. Nejsou zde však žádné vodní plochy, nádrže ani rybníky.

Katastrální území obce je prameništěm významného toku řeky Dřevnice, která zde v severní části přibírá ještě potok Červenku zprava a v obci samotné zleva Držkovský potok. Tyto toky tvoří hlavní vodní zdroje ohrožující obec Držková povodní.

V současné době katastrální výměra obce činí 1084 ha. Obec se nachází v nadmořské výšce 316 m. n. m.

Hostýnsko-vsetínská hornatina a Hostýnské vrchy

je plochá hornatina o rozloze 629 km² a střední výšce 552 m n. m. Nejvyšším vrcholem je Vysoká (1024 m n. m.) ve Vsetínských vrších. Dalšími významnými vrcholy jsou Soláň (861 m n. m.) a Kelčský Javorník (864 m n. m.), nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů.

Hostýnské vrchy jsou plochá hornatina o rozloze 291 km² a střední výšce 506 m n. m. Jsou tvořený flyšovými souvrstvími s vrcholky z godulských pískovců Hostýnsko-vsetínské hornatiny.

Velkou část katastru tvoří louky a smíšené lesy. Pozemky obce jsou kopcovitého rázu v průměrné výšce 300 m nad mořem. Díky své poloze v údolí Držkovského potoku nenajdeme v obci téměř žádnou rovinu. Území obce se svažuje k jihu směrem ke Kašavě.

Geomorfologické a geologické poměry

Hostýnsko-vsetínská hornatina je geomorfologickým celkem Západních Beskyd. Ty jsou geomorfologickou oblastí Vnějších Západních Karpat, které jsou geomorfologickou subprovincií geomorfologické provincie Západní Karpaty. Ty jsou částí geomorfologického subsystému Karpat. Hostýnsko-vsetínská hornatina se dělí na dva geomorfologické podcelky Hostýnské vrchy a Vsetínské vrchy. Seznam nejvyšších a nejprominentnějších hor a kopců obsahuje Seznam vrcholů v Hostýnsko-vsetínské hornatině.

Klimatické poměry

Základní rysy podnebí zlínského regionu určuje jeho poloha v mírně vlhkém podnebném pásu, v oblasti na přechodu mezi přímořským a pevninským podnebím s převládajícím západním prouděním vzduchu v teplém pololetí a východním prouděním v chladném pololetí. Významnými klimatickými činiteli jsou nadmořská výška území (srážky a teplota vzduchu), relativní členitost georeliéfu a orientace horských hřbetů (severovýchod jihozápad, tedy napříč převládajícímu větrnému proudění.

Pro území je charakteristické dlouhé a teplé léto, průměrný počet letních dnů se pohybuje v rozmezí 4050, v červenci dosahuje průměrná teplota 6 - 7 °C, na jihozápadě až 8 °C. Přechodné období bývá poměrně krátké, s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Průměrná teplota v dubnu se pohybuje mezi 17 - 18 °C, v říjnu je to o 10 °C méně. Mírně teplá až mírná zima trvá také krátce, ledových dnů bývá za rok v průměru do 40, počet dnů mrazových kolísá v rozmezí 110 - 160. Průměrná lednová teplota nebývá nižší než -3 °C, na jihozápadě nižší než -2 °C. Průměrné roční úhmy srážek dosahují cca 500 mm/rok.

Opatření proti povodním

Vybudování suché nádrže - poldru.